Proto by neměli mít tyto doplňky nižší technické parametry, než samotný objektiv. Musí být vyrobeny z kvalitních materiálů a opatřeny antireflexními vrstvami. Příslušenství, které se umísťuje mezi tělo přístroje a objektiv bývá dodáváno v různé vybavenosti co se týká podpory automatického zaostřování a elektronických funkcí.
Telekonvertory
jsou optické soustavy, které se umísťují mezi tělo fotoaparátu a objektiv. Použitím telekonvertoru se nám prodlouží ohnisková vzdálenost objektivu o určitou vzdálenost, která je udávána přepočtovým koeficientem. Pokud tedy použijeme u objektivu ohniskové vzdálenosti konvertor s koeficientem 2x, tak se ohnisková vzdálenost prodlouží dvojnásobně. Například u objektivu s ohniskovou vzdáleností 100 mm na 200 mm. Nevýhodou telekonvertorů je to, že snižují světelnost objektivů, což nám prodlouží expoziční časy a u málo světelných objektivů a může mít za následek horší orientaci v hledáčku fotoaparátu při komponování obrazu.
Mezikroužky
Jedná se o příslušenství, které nám umožní snímat objekt z menší vzdálenosti, než je nejmenší zaostřovací vzdálenost objektivu. Jak už název napovídá, vkládají se mezi objektiv a tělo fotoaparátu. Vzdálenost přiblížení objektivu ke snímanému objektu je úměrná výšce mezikroužku. Mezikroužky bývají prodávány v sadách, které obsahují většinou tři mezikroužky o různé výšce, které lze vzájemně kombinovat a tak dosáhnout požadovaného přiblížení. Při použití mezikroužků dochází ke snížení světelnosti objektivu.
Sluneční clony
Bývají většinou dodávány s objektivem. Jsou konstruovány tak, aby maximálně odstínili šikmo dopadající paprsky světla na přední optický člen a při tom nezasahovali do obrazu.
Předsádkové čočky
Umísťují se před první optický člen a mají obdobnou funkci jako mezikroužky. Jsou to v podstatě dioptrická skla, která nám umožní přiblížit se k fotografovanému objektu. Dodávají se s odstupňovanou dioptrickou velikostí.
Filtry
Jsou nejrozsáhlejší a nejrozšířenější příslušenství. Umísťují se před první optický člen a to pomocí závitové objímky nebo různých adaptérů. Pokud to konstrukce filtru umožňuje, je vhodné používat je spolu se sluneční clonou.
Uv filtry zachycují UV záření dopadající na záznamové médium a navíc plní funkci ochrany předního optického členu objektivu. Pro digitální fotografii mají v podstatě jen funkci ochranou. To ocení hlavně fotografové, kteří se vydávají do přírody, kde může snadno dojít k nějaké té „ havárii „ třeba při výměně objektivu.
Polarizační filtry jsou podle použitých materiálů a konstrukce lineární a cirkulární. Použitý materiál má schopnost propustit polarizované světlo v určitém směru a v jiných směrech je nepropustí nebo ztlumí, takzvaně je odfiltruje. Je to nepostradatelný pomocník ve všech fotografických oborech. Umí odfiltrovat opar v krajině, odlesky ve sklech budov při focení architektury a celkově světelně upravit téměř každou fotografovanou scénu. Bohužel při jeho použití dochází k velkému úbytku světla a to 1,5 až 3 EV podle síly polarizace světla což nese nutnost použití delších časů nebo vyšší citlivosti záznamového média. V praxi je výhodnější používat filtry cirkulární, protože plně spolupracují se zaostřovacím mechanismem a elektronikou fotoaparátu.
Užitečné jsou filtry přechodové a to obzvláště v krajině. Jedná se o čirý filtr, který je od určitého místa plynule ztmavený. Filtry jsou dodávány v různých hodnotách ztmavení. Pokud tedy fotíme podvečerní podzimní krajinu, nad kterou se vznáší dým bramborové natě a na nebi začínají první červánky, už vidíme tu nádheru zarámovanou na zdi. Jenže ouha. Když si scénu proměříme tak zjistíme, že rozsah jasu je na tolik veliký, to na záznamové médium všechno nedostaneme. A právě pro tyto případy jsou určeny přechodové filtry, které umí část scény ztmavit a srovnat tak rozsah jasů.
Při focení na barevný filmový materiál se často používají takzvané konverzní filtry. Jelikož film má na rozdíl od digitální technologie pevnou teplotu chromatičnosti ( vyvážení bílé ) musí fotograf občas korigovat světelné spektrum, při kterém fotografuje tak, aby na fotografiích neměl barevný posun. Ke změření světelného spektra se používají speciální přístroje, které mnohdy umí i vyhodnotit, jaká hodnota konverzního filtru má být při určitém spektru pro danou hodnotu teploty chromatičnosti udávanou výrobcem filmového materiálu ve stupních Kelvina použita.
Samostatnou kapitolu tvoří takzvané trikové filtry, které jsou spíše na hraní, neboť s jejich pomocí dostaneme do fotografie třeba duhu, hvězdičky, zajíčky, trpaslíčky a jinou havěť.
pokračování příště…
-Bc. Zbyněk Ševčík-