Fotografická praxe Zbyňka Ševčíka – Jak na focení skleněných objektů 1
27.11.2012
Indesign – Jak na automatické číslování stránek
21.1.2013
Fotografická praxe Zbyňka Ševčíka – Jak na focení skleněných objektů 1
27.11.2012
Indesign – Jak na automatické číslování stránek
21.1.2013
Ukázat vše

Fotografická praxe Zbyňka Ševčíka – Jak na focení skleněných objektů 2

V minulém díle jsme si vysvětlili, jak fotit sklo a hlavně jak si připravit místo na focení a co potřebujeme. Pro lepší názornost, uvedu v dnešním druhém díle, ještě další dva příklady. Hiress fotky těchto zakázek už bohužel nemám.

 

Předem tohoto článku chci upozornit, že na těchto stránkách najdete také snadné úpravy fotografií, různé efekty, retuše a jiné triky pro Adobe Photoshop a najdete je zde.

Zadání pro tuto fotografii znělo: nafotit dvě olejové lampy se zapálenými plamínky tak, aby bylo vidět, že je v baňkách nalitý částečně olej a aby byla vidět i jeho hladina. Bylo sice příjemné, že zadavatel mi ponechal volnou ruku pro vytvoření světelné atmosféry fotografie, ale na druhou stranu tu vzniklo několik problémů, které jsem musel řešit.

 

  1. Plamínky. Protože tyto lampy neměly možnost regulace plamenu jak bývá u petrolejových lamp, tak si každá hořela po svém. Sice jsem se je pokusil sjednotit úpravou délky knotů, ale po hodině marného boje jsem uvážil, že bude rychlejší naexponovat každý plamínek zvlášť.
  2. Příliš velký rozdíl velikosti a tloušťky skla každé z lamp, což by znamenalo při rovnoměrném nasvícení každé z nich podexponování větší lampy.
  3. Optické zkreslení knotů v baňce s olejem.

foto lampicky


– Stáhněte si kompletní tutoriály kanálu dtpko.cz bez reklam –

 

Jak jsem postupoval?
Protože takovéto lampičky jsou určeny k jakému si intimnímu nasvícení prostředí a měli by vyjadřovat klid, pohodu a kdo ví co ještě, tak jsem se pokusil v tomto duchu je vyfotit.

Světelná konstrukce byla obdobná, jako u minulé fotografie, jen jsem ji trochu upravil. Jako pozadí jsem použil v rámu napnutý pauzovací papír. Dávám většinou několik vrstev na sebe kvůli lepšímu rozptylu světla. Jako hlavní světelný zdroj bylo použito opět světlo od pozadí. Tentokrát jsem je ale nenasvěcoval ze předu, ale prosvěcoval kruhovým reflektorem od zadu. Proto ty pauzovací papíry jako pozadí.

Umístil jsem na skleněnou desku lampičky, zažehl plaménky a provedl nasvícení a kompozici snímku tak, jak jsem si myslel, že by to mohlo vypadat. Velikost světelného kruhu se ovlivňuje vzdáleností zdroje od pozadí.

Potom jsem sundal lampičky, vypnul spodní světelný zdroj a proměřil jsem pozadí abych si určil základní expoziční hodnotu. Pokud používáme takový to druh pozadí, je potřeba si uvědomit, že měříme stejně, jako v případě, když měříme světelný zdroj. V tomto případě jsem si určil nejsvětlejší místo, proměřil je a doměřil zbytek pozadí tak, aby se mě expozičně vešlo do pole expoziční pružnosti. Pokud je světelný kruh příliš strmý, můžeme mezi světelný zdroj a pozadí vložit nějaké difuzory, stínítka a podobně.

Potom jsem rozsvítil spodní světelný zdroj a začal fotografovanou scénu dolaďovat ke kýženému výsledku. Jak jsem uvedl byl příliš velký rozdíl velikosti a tloušťky skla každé z lamp, což by znamenalo při rovnoměrném nasvícení každé z nich podexponování větší lampy, nebo přeexponování menší lampy. Musel jsem tedy nějak rozdělit spodní světlo tak, aby k tomuto nedošlo.

 

Na černý karton jsem omaloval umístění lampiček
Prostříhal jsem v těchto místech otvory o průměru o trochu menším, než byl průměr lamp. Takto připravenou masku jsem umístil cca 2 cm pod skleněnou desku a pohybem spodního světelného zdroje a kontrolního měření jasu v obou lampách jsem našel místo, kdy se jasy srovnaly na hodnotu, kterou jsem požadoval. Po té jsem doměřil a upravil intenzitu světla spodního světelného zdroje vůči pozadí, doplnil jsem scénu o dvě černé vykrývací desky, aby se mi ztmavily okraje lampiček a mohl jsem exponovat.

Provedl jsem první expozici bez zapálených plamínků. Protože se mi nepodařilo plamínky přinutit aby hořely stejnoměrně tak jsem je musel doexponovat do snímku každý samostatně.

Zhasl jsem světla, a zapálil lampičku, chvíli jsem počkal, než se plamínek ustálí a bodově jsem proměřil jeho světelnou intenzitu. Na fotoaparátu jsem provedl potřebnou korekci času a plamínek jsem naexponoval. To stejné jsem provedl i s druhou lampičkou.

Jediné, co se mi nepodařilo plně vyřešit je optické zkreslení knotů v baňkách s olejem. Jelikož byly kulového tvaru, tak se po doplnění olejem, začala baňka chovat jako čočka. Nezbylo mi, než špejlí alespoň trochu nastrkat knot do nějaké polohy kdy se knot nejevil jako tažné lano od auta.

 

nakres lampicky

 

Jako poslední jsem vybral fotografii skleněného těžítka
Zadání znělo: vyfotit těžítko na pevné základně, počítat s prostorem pro vložení loga do pravé spodní části fotografie.

Vymyslel jsem tedy takovou jednoduchou kompozici, kdy jsem na černý karton umístil kus ulomené skleněné desky a na ni postavil těžítko tak, aby se ve skle zrcadlilo.

 

nakres tezitko

Pokud by tam nebyla požadována ta pevná základna, tak by to bylo v podstatě to stejné, jako v minulém případě. Jenže já jsem mohl svítit jen od zadu. Navíc se jednalo o skleněnou kouli, která do sebe nabírala odraz všeho co bylo v dosahu, včetně pozadí, hran pracovního stolu, vykrývací desky, prostě vše.

Bylo mi jasné, že musím nějak do té koule nacpat světlo tak aby se rozzářila na tolik, že se vymažou všechny ty nežádoucí artefakty, jenže jak to udělat.

 

Jak jsem vyřešil nasvícení?
Byl jsem fotit pro stavební firmu nějakou realizaci. V jednom interiéru měli osvětlení pomocí světlovodů. To jsou takové trubky co ústí na střechu a vede se jimi do objektu světlo, které jsou zakončeny něčím podobným, jako je rozptylná deska a čočka. A v tom mi to došlo. Když jsem se vrátil domů, tak jsem vyrobil z papíru asi metr dlouhou trubku a připevnil jsem ji k pozadí. Do trubky jsem strčil světelný zdroj a vytvořil si tak světelný kruh. Pracovní stůl jsem přisunul téměř k pozadí a těžítko posunul tak, aby se dotýkalo pozadí. Krásně do sebe nabralo světlo a veškeré nežádoucí artefakty zmizely. Pro zdůraznění kontury jsem použil vykrývací desku ve tvaru podkovy, kterou jsem vyrobil z kusu černého papíru. Pak stačilo doměřit expozici a stisknout spoušť.

Oba snímky byly provedeny za použití stejného technického vybavení jako v případě fotografie skleniček v minulém článku.

V podobných ukázkách by se dalo pokračovat i dále, ale myslím si, že by to nemělo smysl. Princip byl, alespoň doufám, dostatečně vysvětlen a vše ostatní by byly opět jen pozměněné varianty.

Jednoznačný návod na focení skla, jakož i čehokoliv jiného neexistuje. Vše záleží na osobním přístupu každého fotografa, jeho schopnosti vnímat světlo a pracovat s ním, na zvládnuté exponometrii a technických dovednostech a mnohdy na velké dávce improvizace.

 

nakres-tezitko

 

V následujícím článku můžeme v této tématice pokračovat. Můžeme se pustit do problematiky fotografování objektů, které jsou průhledné a zároveň obsahují neprůhledné prvky, a nebo si od skla na čas odpočnout a nebo, pokud by byl zájem ze stran čtenářů o nějaké téma a já s ním měl zkušenosti, tak bych o něm zkusil něco napsat.

Děkuji za názory a případný návrhy témat.

 

 

– BC Zbyněk Ševčík –

key: jak fotit sklo, focení skla, fotíme sklo, fotit, focení, fotit průhlednost, zbyněk ševčík, dtp, fotoškoda, nikon, canon, apple



– Youtube kanál dtpko.cz – Tutoriály v češtině pro Adobe Photoshop –
Na Youtube kanálu dtpko.cz aktuálně 8870 odběratelů sleduje české tutoriály pro Adobe Photoshop. Přidáte se?
UKÁZAT





4 Comments

  1. tablet napsal:

    Na focení mě fascinuje, že ikdyž jdou foťáky co se týká funkcí a třeba rozlišení a kvality snímku neuvěřitelně dopředu, technika focení a postupy jak dosáhnout skvělého snímku zůstává léta stejná, a pro fotografa jedinečná 😉

  2. Zbyněk napsal:

    Máš pravdu. Fotoaparáty jdou dopředu. Funkcí mají jako japonská kalkulačka, ale otázkou je k čemu jsou ty funkce dobré. Fotografické postupy ve svém principu jsou logicky stejné, protože jediný rozdíl mezi současnou digitální a klasickou, tedy analogovou fotografií je jen v záznamovém médiu.

    Myslím si, že než tyto přetechnizované fotoaparáty by bylo vhodnější, kdyby některý z výrobců dal na trh fotoaparát odvozený od kamer typu Nikon FM2, Pentax LX a podbně a hlavně který by měl snímač s expoziční pružností, která by odpovídala kvalitnímu filmu.

  3. testík napsal:

    Dobrý den pane Ševčík. Dalo by se nějak poradit jaký fotoaparát a objektiv zvolit na focení ptáků? jedná se mi především o focení například u krmítka, nebo v lese mezi stromy. V letu si zatím netroufám 🙂 děkuji za radu cenová relace do 30 000 Kč.

  4. zbyněk napsal:

    Trochu jste mě zaskočil tímto dotazem. Fotografování zvěře se nevěnuji, ale v podstatě budete asi potřebovat nějakou zrcadlovku a delší, pokud možno hodně světelný zoom, aby jste mohl použít krátké časy. Nějakou konkrétní značku bych neřešil. Chce to spíš odzkoušet co vám bude vyhovovat. Co bych ale jednoznačně doporučil, tak pořádný pevný stativ, protože fotit s delším ohniskem z ruky, kdy vám časy budou vycházet pod 1/100 může být někdy problematické.

    Zbyněk

Napsat komentář: zbyněk Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

0
    0
    dtpko.cz – Košík
    Košík je prázdnýNávrat do obchodu